MARIA LORETO Starý Hrozňatov - poutní areál

Barokní poutní areál Maria Loreto s kaplí Panny Marie Loratánské byl vystavěn v letech 1664-1689 chebskými jezuity u farního kostela sv. Ducha na vrcholu návrší severovýchodně od vsi Starý Hrozňatov (Alt Kinsberg). K areálu stoupala několik kilometrů dlouhá křížová cesta s 29 zastaveními. Během druhé poloviny 20. století však opuštěný a neudržovaný areál zcela zchátral a proměnil se ve zříceniny. Hned po roce 1989 začaly snahy o záchranu areálu. Nákladná celková rekonstrukce areálu probíhala v letech 1992-2010 za česko-neměcké spolupráce.

. V roce 1942 byl poutní areál Maria Loreto elektrifikován. Poslední německá bohoslužba se zde konala dne 9. září 1946. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva se poutního areálu Maria Loreto ujali čeští duchovní správci. Roku 1951 zde byla sloužena poslední bohoslužba. Následně byla zdejší oblast zahrnuta do nepřístupného pohraničního pásma a opuštěný a neudržovaný poutní areál postupně chátral. V roce 1952 vyhořela věž se zvonicí nad vstupem do areálu, požár byl tehdy vidět daleko za hranicemi. Dne 3. května 1958 byl zdevastovaný poutní areál Maria Loreto zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 40874/4-128. Během druhé poloviny 20. století se na stěnách kostela objevily sprosté nápisy a socha Panny Marie s Ježíškem nad portálem se stala cvičným terčem pohraničníků. Veškeré vnitřní zařízení bylo rozkradeno či zničeno, střechy objektů se začaly propadat a zdivo se postupně hroutilo. Areál následně postupně zarostl náletovými křovinami. Koncem osmdesátých let 20. století byl dokonce na celý areál vydán demoliční výměr. K bourání však nakonec nedošlo. O zdevastovaný areál dobrovolně pečoval José Kočí za sousední vsi, který zabezpečoval objekty před vandaly a odstraňoval náletové dřeviny. Po znovuotevření pohraničí v roce 1989 začali ke zdevastovanému poutnímu areálu Maria Loreto přicházet první poutníci. Bývalý poutní areál, převedený zpět do majetku církve, byl však v havarijním stavu. Začalo se tehdy uvažovat, zda ruiny objektu opravit, zakonzervovat či zbořit. V roce 1990 byla proto vypracována dokumentace stavu objektu, podle propočtů památkového ústavu by však všechny varianty byly stejně finančně nákladné. Prostředky se však tehdy nenašly a opuštěný objekt dál chátral.

Popis objektu

Barokní poutní areál Maria Loreto je tvořen ústřední kaplí Panny Marie Loretánské uprostřed vnitřního nádvoří, obklopeného krytými ambity se čtyřmi nárožními kaplemi. Nad vstupem do areálu je vystavěna západní vstupní věž se zvonicí. Na východě uzavírá areál polygonální farní kostel sv. Ducha z roku 1557. Původní hřbitov, rozkládající se kolem poutního areálu, byl přeměněn na oplocenou meditační zahradu s kamennými plastikami. Barokní kaple Panny Marie Loretánské v podobě Santa Casa (Svaté chýše) blokového typu na obdélném půdorysu, krytá valbovou střechou s pálenou krytinou. Na východní straně kaple byl připojen navenek užší pravoúhlý přístavek, rozdělený do dvou podlaží. Vnější stěny kaple jsou hladké, bez členění. Vnitřní členění kaple napodobuje italské lorety typu Santa Casa. Na oltáři je postavena vyřezávaná milostivá soška Panny Marie Loretánské či Černé Matky Boží Loretánské z roku 1664, odpovídající svými rozměry a ztvárněním originálu. Postavy Panny Marie s Ježíškem mají černou barvu tváří. Soška je oděna v hodnotném stříbrném korunovačním plášti, posetým zlatými a stříbrnými mincemi. Milostivá soška je doplněna hodnotnou zlatou svatozáří z roku 1915. Kolem loretánské kaple jsou vystavěny kryté otevřené ambity (křížové chodby) na obdélném čtyřkřídlém půdorysu, vytvářející pravidelné vnitřní nádvoří obdélného půdorysu, tzv. rajský dvůr, kryté sedlovými střechami s pálenou krytinou. Ambity, sklenuté valenými klenbami s lunetami se štukovou výzdobou na hranách, se do prostoru nádvoří otevírají arkádami, nesenými na pilířích. Vnější stěny ambitů jsou členěny vpadlými lizénovými rámci. Vnitřní stěny ambitů jsou členěny pilastry a slepými arkádami. Na stěnách je vyvedeno 26 barokních nástěnných maleb s motivy ze života Panny Marie Loretánské na zemi a v nebi. Řada fresek se dochovala ještě z roku 1684. V ambitech bývaly původně postaveny dřevěné zpovědnice. V rozích ambitů jsou postaveny nárožní kaple Panny Marie, sv. Jáchyma a sv. Anny, sv. Zachariáše a sv. Alžběty a sv. Františka Xaverského. Hranolové nárožní kaple na obdélném půdorysu, kryté nízkými měděnými jehlancovými střechami, završenými mohutnými cibulovými báněmi s osmibokými sloupkovými zvoničkami na vrcholu. Stěny kaplí jsou prolomeny menšími obdélnými, segmentem zakončenými okny. Vnější stěny kaplí jsou členěny vpadlými lizénovými rámci. Kaple jsou sklenuty valenými klenbami s lunetami se štukovým ornamentem

na hranách. Klenba severozápadní kaple je zdobena trojúhelníkovými obrazci a osmicípou hvězdicí uprostřed, provedenými ve štukových prutech. Vnitřní zařízení kaplí tvoří oltáře jednotlivých světců. Nad vstupem v západní části areálu je vynesena hranolová věž se zvonicí, krytá nízkou měděnou jehlancovou střechou, završenou mohutnou dvojitou cibulovou bání s osmibokou sloupkovou zvoničkou na vrcholu. V západní průčelí věže je prolomen obdélný, polokruhově zakončený vchod s dvojicí prázdných nik po stranách. V nice nad vchodem je umístěna soška Panny Marie. Patro věže, oddělené mohutnou vynesenou profilovanou římsou, je prolomeno obdélným oknem s kruhovými hodinami a dalším obdélným, polokruhově zakončeným oknem v ose nad ním. Zdivo věže je pod střechou završeno mohutnou vynesenou profilovanou korunní římsou. Vnější stěny věže jsou členěny vpadlými lizénovými rámci se štukovými rámy kolem oken a vchodu. Ve východním závěru areálu ve velké podélné ose je připojen šestnáctiboký renesanční farní kostel sv. Ducha z roku 1557 s pětiboce uzavřenou apsidou, krytý měděnou jehlancovou střechou s osmibokou sloupkovou zvoničkou s cibulovou bání na vrcholu. Stěny kostela jsou prolomeny obdélnými, segmentem zakončenými okny. Vnější stěny kostela jsou členěny vpadlými lizénovými rámci. Vnitřní prostor kostela je zaklenut nízkou kupolovitou klenbou s lunetami, vynesenými gotizujícími příporami v nárožích kostela. V nitřní zařízení kostela tvořil původně hlavní oltář Zvěstování Panny Marie, po levé straně postranní oltář Panny Marie Pomocné a po pravé straně postranní oltář sv. Josefa. V roce 1915 byly oltáře renovovány uměleckým malířem Friedlem. Dnes je na závěrové stěně kostela namalován iluzivní oltář. Velká křížová cesta, původně dlouhá několik kilometrů, stoupala z údolí a končila u kaple Maria Loreto. Na cestě bylo celkem 29 zastavení, v nichž byly umístěny dřevěné vyřezávané figurální plastiky v životní velikosti. V roce 1688 byla do obvodu připojena velká osmiboká kaple sv. Kříže a další kaple Loučení. Údolím potoka až k úpatí Loretánské hory vede Křížová cesta s původně 29 zastaveními, na vrcholu hory končící kaplí Božího hrobu.