Zámek Kynžvart „Tereza, jedině Tereza, měla by slyšet píseň mou...“

Waldemar Matuška, Eva Pilarová, Karel Gott, Jiří Suchý a Hana Hegerová v jednom filmu – to bylo něco. Není divu, že se muzikál Kdyby tisíc klarinetů zapsal mezi domácí klasiku. Kde se ale natáčelo?

Hudební a herecké hvězdy tehdejší doby se sjely do zámku Kynžvart, který se proměnil v kasárna, v němž se odehrává velká část filmu. Na nádvoří Waldemar Matuška svolával ostatní, že přijela televize, a Tereza poblíž dělala reportáž s vojákem, který držel stráž se saxofonem. Kolem zámeckého rybníku procházela dvojka parašutistů Suchý – Šlitr v doprovodu dětí a v zahradě nacvičovaly ladné tanečnice.

Zámek spojený s osobou kancléře Metternicha v současnosti vypadá mnohem líp než před padesáti lety. Za srdce vás chytí nejen připomínky půvabného filmu, ale i elegantní prohlídková trasa, kterou osvěžuje kabinet kuriozit. Co v něm? Třeba hřeben Marie Terezie, cestovní hodinky Matyáše Korvína nebo nevykouřená cigareta Napoleona III.

Zámek Lázně Kynžvart

Kynžvartský zámek je skutečný klenot uprostřed západočeských lázní. Leží na samém úpatí čarokrásného a rozlehlého Slavkovského lesa, v těsné blízkosti proslavených Mariánských Lázní, na soutoku tří potoků.

Klasicistní zámek, jehož historie je spojena s rodem Metternichů, je přístupný a vřele doporučujeme jeho návštěvu. Prohlídková trasa zahrnuje interiéry, vybavené empírovým nábytkem a dobovými portréty, zámeckou zbrojnici, expozici připomínající posledního chebského kata a zároveň prvního správce kynžvartského muzea Karla Hussa anebo věhlasný Metternichův kabinet kuriozit, kde každý unikátní předmět má svůj jedinečný příběh. Kabinet obsahuje 4 000 exponátů z celého světa.

K zámku Kynžvart patří také malebný anglický park o rozloze téměř 100 ha, jeden z největších v Čechách. Ve svých zákoutích ukrývá nádherné rybníky, lesní altánky a kapličky i přírodní pískovcové koupaliště. Součástí rozsáhlého areálu parku je také novogotická kaple, řada plastik, pomníků a cizokrajných dřevin. Na park navazuje nově vybudované golfové hřiště.

Dějiny zámku Kynžvart sahají až do renesančních dob, konkrétně do druhé poloviny 16. století. Tehdy nechali majitelé kynžvartského panství, pánové z Cedvic, postavit nedaleko svého hradu útulnější obranou tvrz.

V roce 1630 byl zámek prodán pěti Metternichovým bratrům, synovcům trevírského kurfiřta. Knížecímu rodu Metternichů celé panství patřilo až do roku 1945.

První přestavby se zchátralá renesanční tvrz dočkala na konci 17. století, kdy si hrabě Philipp Emmerich Metternich nechal na jejím místě postavit honosnější barokní zámek. Metetrenichové ho navštěvovali jen sporadicky, neboť většinu času trávili na svých panstvích v německém Porýní.

Bezesporu neslavnějším majitelem kynžvartského zámku byl rakouský ministerský předseda, kancléř Klement Metternich. Ten se rozhodl objekt radikálně přebudovat. Pozval si z Vídně předního rakouského architekta Nobilea a ten provedl přestavbu zámku ve stylu vídeňského klasicismu. V této podobě se zámek zachoval až do dnešní doby.

Na Kynžvartě vás čeká kulturní i estetický zážitek, romantická příroda, okouzlující prostředí malého města.